1.den
Výběr destinace této dovolené trochu vznikl jako recese. Silva našla v Itálii městečko Silvi Marina. Prohlásila – sem musíme jet. A tak jsme jeli. Podíval jsem se na Booking.com a kliknul jsem hotel Sette Note. Jeli jsme přes noc a jelikož cestou nenastalo žádné zdržení, dorazili jsme do Silvi Marina brzo. Domluva v hotelu byla obtížná – ani recepční neovládala angličtinu, takže bylo těžké sjednat dřívější hodinu ubytování. Nechali jsme tedy veškeré věci v autě a šli se projít kolem pobřeží. Pokojík byl příjemný a asi nejvíce nás zaujala střešní terasa.
Pláže jsou asi v celé této části podobné – písečná pláž, řada slunečníků a lehátek, občas nějaká kavárna. Obdrželi jsem od hotelu slunečníkové místo a to hned v první řadě – nejblíže k moři. Co víc si přát.
Vždy jsme byli zvyklí na takovýchto dovolených, že ráno jsme byli na pláži a odpoledne většinou vyrazili na výlety po okolí. Zde bych asi měl vysvětlit, že díky trochu spontánnímu objednání této lokality jsme zjistili až na místě, že není v okolí vlastně kam jezdit. Jediné větší město v okolí byla L’Aquila. Vůbec nás cestou nenapadlo, že je to ta L’Aquila, která v roce 2009 zažila obrovské zemětřesení, kdy zde zemřelo cca 300 lidí a 30 tisíc obyvatel přišlo o domov. Zkáza musela být obrovská a i po tolika letech bylo vidět, že doteď probíhaly zajišťovací práce a až nyní je postupně opravují.
Druhým místem vhodným pro výlet byla horská přehrada Lago di Campotosto. Nachází se ve výšce Lysé hory. Modrá voda, kupodivu chladno, větrno. Zajímavostí snad to, že když dosloužil starý most, tak vedle postavili nový.
Snídaně byly v hotelu – hodně sladké, ale večer jsme si zašli do restaurace. Kluci preferovali samozřejmě pizzerie.
Aby se neřeklo, že chybí zdravá strava, tak alespoň pizza s mořskými plody. A v červeném víně jsou flavonoidy, tak to se taky počítá.
Kluci si písek užili a museli vyzkoušet, zda nezapomněli ještě stavět hrady 🙂
Jako v každém italském městečku je trochu problém zaparkovat. Dodatkové tabulky pod zákazy parkování jsou v italštině, ale podařilo se nám rozluštit, že v naší části je zákaz parkování ve čtvrtek. To jsem tedy přeparkoval jinde. Důvod se vysvětlil – ulice se ve čtvrtek změnily v tržiště. Zvláště řezníci a místní farmáři měli velmi neodolatelnou nabídku 🙂 .
Předposlední den pobytu u moře jsem nechtěně vyzkoušel kvalitu škodováckých klíčů od auta. Ráno jsem šel do auta vyzvednout ručníky na pláž. Klíče jsem si vložil do malé kapsičky do plavek a jelikož mám bezklíčové odemykání, tak jsem na ně zapomněl. Po příchodu na pláž mě kluci zavolali do moře a tak jsem šel. Po cca 20 minutách v moři jsem přišel k lehátku a zjistil to – klíče od auta jsem měl stále u sebe. Škodovka ale doopravdy děla kvalitní klíče a po vysušení stále fungují 🙂 .
Večer bylo zatmění měsíce. Strávili jsme tedy cely večer na střešní terase a pozorovali tento nádherný úkaz, s pršutem, vínkem v ruce, olivami – romantika…
Už asi podruhé jsme se zastavili cestou domů před rakouskými hranicemi na jednom z odpočívadel poblíž Villachu. Kolem protéká horská řeka a pokaždé neodolám zkontrolovat teplotu vody – je vždy stejná – ledová.
Video: