1.den
Co s tím, když nikdo nechce dělat předvánoční úklid? No přece odjet pryč a vrátit se těsně před Štědrým dnem. Vybrali jsme malé středisko Monte Bondone kousek od Trenta. Cesta nebyla špatná, asi jediné negativum je ekologické snížení rychlosti na rakouských dálnicích, kdy zcela běžně se jede úsek dlouhý 100 km pouze 80 km/h. Brennerský průsmyk byl průjezdný bez větších komplikací, takže ráno jsme již dorazili k Trentu. Posledních 20 km bylo doopravdy zábavných – samé serpentýny a asi 1500 m výškový rozdíl!!!
2.den
Ubytování bylo v docela luxusním čtyřhvězdičkovém hotelu Le Blanc, včetně polopenze a k dispozici byl i bazén a sauna. Ke stolu jsme měli přiřazeného číšníka, takže při týdenním pobytu jsme si na sebe zvykli. Lyžování bych asi charakterizoval – široké sjezdovky, prázdné, bez čekání. Ovšem doopravdy se jedná o malé středisko, které bylo navíc zmenšeno o tu nejdelší sjezdovku, která ještě nebyla zprovozněná. Perfektní lyžování. Pak skvělá večeře, zákuseček, vínko…
3.den
Asi není co dodat – lyžování, lyžování a lyžování.
Večer bylo rozhodnuto, že podnikneme tu šílenou cestu asi sto zatáčkami dolů a podíváme se na předvánoční Trento. Hledání parkování v centru bylo trochu adrenalinové, především proto, že jsem se rozhodl zaparkovat v jedné podzemní garáži a když už jsem se blížil k závoře, tak se mě Silva zeptala, jak jsme vysocí – musím podotknout, že SUV je dost vysoké samo o sobě a s rakví na střeše se doopravdy do italské podzemní garáže vjet nedá. Tedy jsem musel vycouvat a vytlačit další auto stojící za mnou do plného večerního provozu na hlavní cestě.
Město mělo před Vánoci atmosféru. Stánky bez vietnamských tretek, samé domácí výrobky, nádherná výzdoba, příjemní lidé.
4.den
Že by lyžování??? No jasně.
A víte co bylo nejtěžší??? Večerní výběr moučníku 🙂
Video: