V letošním roce jsme se rozhodli využít Velikonoc k návštěvě Slovenska. Konkrétně jsme se s Silvou vydali do krásné oblasti Ponitří. Původně jsem plánoval odjet v pátek ráno směrem na Slovensko, avšak v pondělí jsem obdržel telefonát z penzionu, ve kterém jsme měli rezervaci, že se zavírá a naše ubytování musí být zrušeno. Nicméně v úterý jsem našel volné místo v hotelu přímo v Nitře, takže plánovaný odjezd v pátek zůstal platný. Kluci tentokrát zůstali doma s Egonem a zdálo se, že jim to vůbec nevadilo :-).
Počasí nám příliš nepřálo a předpověď byla také poněkud pesimistická. Během Velikonoc se očekávalo chladněji, zataženo a občasné dešťové přeháňky. Po příjezdu jsme se okamžitě ubytovali v Hotelu 11 a protože právě nepršelo, rozhodli jsme se prozkoumat město a zejména Nitranský hrad. Na hradě byly patrné stopy po nedávné návštěvě papeže a v Bazilice svatého Jimrama právě probíhala mše.
Během naší návštěvy hradu jsme si všimli výrazného vysílače Zobor, který nás zaujal. V sobotu jsme se proto rozhodli vydat k němu. Bohužel ráno nás překvapil déšť, takže jsme si prohlíželi okolí autem. Po nějaké době přestalo pršet a my jsme se vrátili na parkoviště u nemocnice Zobor. Hned po vystoupení z auta nás ohromilo množství kvetoucích Dymnivek v okolním lese. V této oblasti se nachází chráněná lesostep. Nejprve jsme se vydali ke Svoradově jeskyni a odtud pokračovali směrem k vysílači. Z vysílače jsme měli úchvatný výhled na Nitru. Na zpáteční cestě jsme se zastavili u pozůstatků kláštera a kostela v Zobore.
V neděli jsme měli dva cíle. Nejprve jsme dorazili ke kostelu sv. Michala archanděla, který mě už den předem zaujal, když jsme projížděli autem za deště. Auto jsme nechali parkované nedaleko kostela na rozcestí, kde tábořila tři obytná auta. Kostel samotný se nachází na skalním výběžku, ale to není z něj vidět, nýbrž pouze z cesty níže. Rozhodl jsem se vytáhnout drona, abych alespoň natočil pohled z výšky na okolní skálu. Po návratu k autu jsem nastavil navigaci na cíl, kterým byl Hrušovský hrad. Zajímavé bylo, že navigace nás vedla lesní cestou, místo abychom se vrátili na hlavní silnici. Po chvíli jsme dorazili k osadě s označením “soukromý pozemek”. Nevím, zda jsme zaujali i řidiče těch obytných aut, kteří se mezitím sbalili, ale začali nás následovat. Nakonec se na té úzké slepé cestě objevilo zhruba pět aut. Po chvilkovém zmatkování se některým řidičům podařilo otočit a vrátili jsme se zpět k rozcestí. Já jsem raději zvolil jistotu a sestoupil dolů na hlavní silnici, zatímco ti s obytnými auty se pokusili vydat do třetího směru lesní cestou.
Druhým cílem byl Hrušovský hrad. Hrušovský hrad je zřícenina gotického hradu na křemencovém vrchu Skalka. Rekonstrukce zříceniny je impozantní a je to nutno vidět na vlastní oči.
Po prohlídce hradu jsme pokračovali směrem k obci Skycov, kde jsme se rozhodli navštívit rozhlednu. K samotné rozhledně jsme se dostali po malebné křížové cestě. Po nenáročném výstupu jsme se konečně dostali na vrchol rozhledny, odkud se nám naskytl ohromující výhled. Z rozhledny jsme měli možnost obdivovat malebnou obec Skycov a v dálce jsme dokonce zahlédli majestátní Hrušovský hrad.
Na střeše hotelu se nacházelo wellness centrum s nabídkou SPA procedur. K dispozici byla jak klasická finská sauna, tak i infra sauna. Na terase se nacházela také jacuzzi vířivka. Večer jsme měli rezervovaný čas pro vstup. Na začátku jsme měli celé SPA jen pro sebe, avšak nakonec se připojila ještě jedna rodina, která se však dlouho nezdržela. Z sauny jsme měli nádherný výhled na osvětlený Nitranský hrad. Opravdu vřele doporučuji tuto relaxační zkušenost po celodenním procházení se.
Občas jsem jezdil do Bratislavy a z dálnice jsem vždy obdivoval pohled na Trenčínský hrad. Přestože jsem ho nikdy nenavštívil, tentokrát jsme využili příležitosti a udělali zastávku. Bohužel jsme nestihli absolvovat celý rozsáhlý okruh kolem hradu, protože právě jedna skupina odcházela, tak jsme se rozhodli absolvovat alespoň menší okruh. I přesto to však stálo za to.
